Akademie
22.01.2008 19:43:27
Těžba surovin
Pro rychlost těžby surovin je velmi důležitá doba za kterou dělník danou surovinu dopraví do nejbližšího skladu (TC, Mill, Lumber).

Člověk by si myslel že do kopce to potrvá vesničanovi déle, není tomu tak. První vesničan vyjde na vrchol kopce za stejnou dobu, jako jeho kolega pod kopcem stejnou „políčkovou“ vzdálenost po rovině. Rychlost chůze se neliší ani podle povrchu, např. ve sněhu chodí stejně rychle jako po trávě. Rychlost chůze v dark age (čili bez jakýchkoliv vylepšení) dělníka je 0,804469 políčka za 1 sekundu herního času. Velikost políčka je rovna ploše kterou zabere jedna palisáda. Herní čas je zobrazen v levém horním rohu obrazovky po stisknutí klávesy F11.
Rychlost rybářské lodě je 1,263158 políčka za 1 sekundu herního času, což je podstatně víc než rychlost vesničana.
Těžba dřeva
V reálu by se vám kácel dub asi obtížněji než nějaké rákosí, v aoc se všechny dřeviny kácejí stejně rychle. Také nezáleží na tom zda jde o velký ucelený les nebo o jeden samostatný strom. Osamocené stromy se liší pouze v tom že pokud ho začneme kácet a potom na něj umístíme stavbu, kterou následně zrušíme, tak tento strom zmizí.

100 jednotek dřeva vytěží jeden vesničan v dark age (čili bez jakýchkoliv vylepšení) za 260s herního času.
Takto rychlost zisku suroviny jen těžko posoudíme, musíme také zohlednit dopravu suroviny ke skladu. Rychlost zisku dřeva 100w za 260s by platila v případě že by dělník kácel strom přímo vedle lumbru (pily), využití možností dělníka (dále účinnost) by byla 100%. V praxi ale potřebujeme aby dřevo těžilo daleko více dělníku. Aby každý dělník měl jeden lumber je moc nákladné vzhledem k tomu že stojí 100wood... Provedl jsem měření kde je vidět jak klesá účinnost dělníků v závislosti na jejich počtu na jeden lumber.

Měření proběhlo pro ideální rozmístění dělníků u lumbru, to jest, že každý dělník kácel jiný strom a to co nejblíže k lumbru. Největší ztráty nastanou při přemisťování dělníků z jednoho stromu na druhý, proto je výhodné když každý dělník kácí pouze jeden strom, díky tomu přechází na další strom co nejpozději. V reálu ovšem váš les nevypadá jako na obrázku ale může být „nerovný“, potom se může vyplatit kácet s více dělníkama jeden strom. Při měření sem neuvažoval ztrátu která vznikne přesunem dělníků na jiné stromy a to tím že měření trvalo 260s což je doba za jakou se pokácí jeden strom, tato ztráta se nedá nijak zohlednit ve výpočtu protože je závislá na mnoha proměnných.


Z grafu je vidět že pokud umístíte k lumbru dva dělníky, tak nedochází k žádným ztrátám, stejně jako když u lumbru je pouze jeden dělník. Je to díky tomu že každý dělník kácí na jiné straně. Dále je vidět jak prudce klesá účinnost dělníků s rostoucím počtem dělníků na lumbr. Např. pokud umístíte 9 dělníků k jedné pile, tak průměrný dělník vykácí 87,9 dřeva za stejnou dobu co by jeden dělník u pily vykácel 100 dřeva (což trvá 260s). To znamená že ztráta dřeva na hlavu je 12,1 když jí vynásobíme počtem dělníků kteří s touto ztrátou pracují (v našem příkladu 9) tak získáme celkovou ztrátu 12,1*9 = 109 wood. Takže za dobu co se pokácí jeden strom dojde ke ztrátě 109 wood za což se mohl koupit bez problému další lumber.
V reálné hře budou ztráty ještě větší než v tomto testu, protože byli uvažovány ideální podmínky. Takže při použití devíti dělníků na pilu bude ztráta na 100% větší než 109w, odhadoval bych tak 120 až 140w.
Proto se vyplatí stavět co nejvíc pil aby ztráty byli co nejmenší, ovšem tak aby vás to příliš nebrzdilo. Úplně běžně se dělají dva nebo tři lumbry v dark age. Doporučené množství je 5 až 6 dělníků na jednu pilu. Pokud je vykácená mezera mezi lesem a pilou velká natolik, že se do ní vejde nová pila, tak jí tam postavte a původní smažte, zvýší se opět efektivita kácení. Velikost mezery pro postavení dalšího lumbru jsem nijak nepočítal, vychází to ale z mých zkušeností.
Těžba masa
U masa je to úplně jiné než u dřeva či zlata nebo kamení. Maso lze získávat z mnoha zdrojů u kterých se liší rychlost získávání masa i množství které unese dělník. Např. bobulí dělník unese (v dark age) 10 ale masa získaného ze srnky nebo kance (totožné maso) 35. Také dělník dokáže nést pouze jeden druh masa, pokud dělník má 20 masa ze srnky a vy ho pošlete na ovci tak 20 srnčího masa zmizí v černé díře.
Přehled a charakteristika zdrojů jídla(1):

T1 ... je čas za jak dlouho dělník nebo loď získá maximální množství masa co unese/uveze z konkrétního zdroje.
Kapacita ... je to maximální množství masa které dělník nebo loď unese či uveze pro konkrétní druh masa.
Efektivita ... je to množství masa získaného za jednu sekundu, vypočítá se:
Výše uvedená tabulka je sice hezká, ale jestli se nám vyplatí lovit srnky nebo kuchnout ovci z ní nepoznáme, protože záleží také na vzdálenosti kterou dělník musí překonat než se dostane ke zdroji a zpět ke skladu.
Vymyslel jsem řešení. Jelikož známe rychlost chůze dělníka, tak pro nás není problém spočítat jak dlouho půjde určitý úsek mapy. Celkovou dobu zisku masa ze zdroje potom spočítáme takto: cesta ke zdroji(=T0) + doba kterou dělník získává maso(=T1) + cesta k nejbližšímu skladu(=T0) => T = T1 + 2*T0
kde T je celková doba zisku masa.
efektivitu poté spočítáme takto:
Efektivita je tedy funkcí vzdálenosti zdroje a času(T), lze jí jednoduše znázornit graficky:

Na vodorovné ose je vynesena vzdálenost zdroje od skladu (odpovídá jí T0). Na vertikální složce efektivita. Z grafu lze vyčíst mnoho závěrů jaký zdroj je pro nás lepší podle toho jak je daleko... Např. bod kde se protíná zelená a fialová nám říká že pokud je pobřežní ryba vzdálená jedno políčko od skladu a zároveň srnka také 1 políčko od skladu, tak jsou pro dělníka oba zdroje stejně efektivní, pokud ale je pobřežní ryba dále než jedno políčko, tak je to méně efektivní oproti zvěři (zvěře dělník unese více..). Stejné efektivitě (cca 0,39food/s) ještě odpovídá rybolov velkých ryb lodí a to pokud loď musí k této rybě ujet vzdálenost 5 políček.
Nejdůležitější závěry:
1) Pokud není velká ryba vzdálená dále než 15 políček od přístavu oproti pobřežní rybě tak se vyplatí jezdit lovit velké ryby.
2) Pobřežní ryba je pro loď velmi neefektivní zdroj, oproti velké rybě v maximu téměř dvojnásobně. Naopak pro jednoho dělníka je pobřežní ryba v maximu nejefektivnější zdroj masa v dark age. Pokud na některé mapě uvidíte blízko sebe aspoň dvě pobřežní ryby tak doporučuji udělat mlýn u nich a né u bobulí jak je zvykem.
3) Farmaření je stejně efektivní jako kuchání ovcí (a zároveň efektivnější než bobule), pokud jsou ovce pod TC a farma hned vedle skladu. V grafu sice vidíte že farmaření pro 0 políček chůze je výhodnější, ale farma má rozměr 3x3 políček, takže v průměru musí po získání masa dělník jít 1 políčko po farmě až ke skladu, zatím co dělníci na ovcích nemusí chodit vůbec...Takovému farmaření a kuchání oveček tedy odpovídá efektivita 0,33food/s
4) Bobule jsou sice nejpomalejší zdroj masa pro dělníka, za to je máte vždy velmi blízko Tc a nic nestojí. Vyplatí se je těžit v začátcích hry maximálně se čtyřma dělníkama. Bylo by sice efektivnější zpracovávat ovce, jenže ty by vám rychle došli, proto je výhodné co nejdřív poslat pár dělníků na bobule.
5) Pokud máte postavený mlýn u bobulí a v jeho blízkosti se pasou srnky, tak do vzdálenosti srnek 10 políček se vám vyplatí lovit srnky oproti otrhávání keříků. Pokud sou srnky vzdáleny dále než 10 políček tak se vyplatí být vegetariánem.
6) Vzhledem k tomu že si můžete nalákat kance jedním dělníkem přímo až pod TC, tak je tento zdroj jednoznačně nejefektivnější pro větší skupinku dělníků. Protože po zabití kance pod TC nemusí dělníci nikam chodit pro odevzdání masa do skladu a mají efektivitu 0,41 food/s.
Stavba mlýnu u srnek - ANO/Ne
Pro výpočet sem uvažoval že u lumbrů je umístěno po šesti dělnících, tudíž účinnost průměrného dřevorubce je 91%. Dále jsem předpokládal že průměrně srnka od mlýnu před zabitím uteče 3 políčka daleko. S těmito předpoklady sem mohl vypočítat časy vytěžení srnek s návratem k TC s postavením mlynu a bez. K času pro vytěžení srnek s postavením mlýnu jsem přičetl dobu kterou dělníci (s účinností 91%) kácí 100 dřeva. Poté sem porovnal tyto časy pro různé vzdálenosti. Nezanedbal sem ani čas postavení mlýnu, uvažoval sem stavbu jedním dělníkem.
Výsledky:
1) pro 3 srnky
a) když budu posílat 4 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 21 políček od TC.
b) když budu posílat 3 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 26 políček od TC.
2) pro 4 srnky
a) když budu posílat 4 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 15 políček od TC.
b) když budu posílat 3 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 18 políček od TC.
3) pro 5 srnek
a) když budu posílat 4 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 12 políček od TC.
b) když budu posílat 3 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 15 políček od TC.
Efektivnější je posílat 3 dělníky a né 4, protože když pošlu tři tak se každý vrátí s 35 masa (víc neunese a část srnky zbyde), ale když pošlu 4 dělníky tak se každý vrátí s 30 masa a nic nezbyde.
Po vynalezení wheelbaarw (ve feudal age) se tento graf změní, protože dělníci unesou více surovin a pohybují se rychleji. Důležité je, že na lodě obdobné vylepšení neexistuje, lodě uvezou pořád jen 15 masa a pohybují se stejně rychle...

Vyhodnocení:
Ve feudál age jsou přírodní zdroje většinou už vyčerpané a nebo jich už moc není k dispozici (co se pevniny týče). Proto je pro nás farmaření nejdůležitější, protože si farmu můžeme vyrobit a to za 60wood, její kapacita je (bez vylepšení) 175food. Po vynalezení wheelbaarw se zvýší rychlost zisku masa z farmy, protože vesničan po ní neustále chodí a po vynalezení tohoto upgradu se dělník pohybuje rychleji. Existuje obdoba farmaření pro lodě. Jsou jimi rybí pasti, které jdou stavět od feudal age. Jejich výhoda je v tom že stojí 100wood, což je sice víc než kolik stojí farma, jenomže její kapacita je mnohem vyšší a to 715food. Pro pasti uvažujte 0 políček vzdálenosti, protože je můžete stavět přímo vedle doku. Nevýhoda je vidět v grafu, před vynalezením wheelbaarw je jejich efektivita stejná jako pro farmaření cca 0,33food/s (uvažuji chůzi pro farmu 1 políčko...), ale po vynalezení tohoto upgradu se efektivita farmaření zvýší cca na 0,36 food/s. Je to sice malý rozdíl ale farem máte v každé hře velké množství, tak se to nasčítá. Další nevýhodou pastí je fakt že se špatně brání, nemůžete kolem nich postavit žádnou zeď atd...
Příloha
V příloze máte všechna data a grafy zpracované v excelu.

Člověk by si myslel že do kopce to potrvá vesničanovi déle, není tomu tak. První vesničan vyjde na vrchol kopce za stejnou dobu, jako jeho kolega pod kopcem stejnou „políčkovou“ vzdálenost po rovině. Rychlost chůze se neliší ani podle povrchu, např. ve sněhu chodí stejně rychle jako po trávě. Rychlost chůze v dark age (čili bez jakýchkoliv vylepšení) dělníka je 0,804469 políčka za 1 sekundu herního času. Velikost políčka je rovna ploše kterou zabere jedna palisáda. Herní čas je zobrazen v levém horním rohu obrazovky po stisknutí klávesy F11.
Rychlost rybářské lodě je 1,263158 políčka za 1 sekundu herního času, což je podstatně víc než rychlost vesničana.
Těžba dřeva
V reálu by se vám kácel dub asi obtížněji než nějaké rákosí, v aoc se všechny dřeviny kácejí stejně rychle. Také nezáleží na tom zda jde o velký ucelený les nebo o jeden samostatný strom. Osamocené stromy se liší pouze v tom že pokud ho začneme kácet a potom na něj umístíme stavbu, kterou následně zrušíme, tak tento strom zmizí.

100 jednotek dřeva vytěží jeden vesničan v dark age (čili bez jakýchkoliv vylepšení) za 260s herního času.
Takto rychlost zisku suroviny jen těžko posoudíme, musíme také zohlednit dopravu suroviny ke skladu. Rychlost zisku dřeva 100w za 260s by platila v případě že by dělník kácel strom přímo vedle lumbru (pily), využití možností dělníka (dále účinnost) by byla 100%. V praxi ale potřebujeme aby dřevo těžilo daleko více dělníku. Aby každý dělník měl jeden lumber je moc nákladné vzhledem k tomu že stojí 100wood... Provedl jsem měření kde je vidět jak klesá účinnost dělníků v závislosti na jejich počtu na jeden lumber.

Měření proběhlo pro ideální rozmístění dělníků u lumbru, to jest, že každý dělník kácel jiný strom a to co nejblíže k lumbru. Největší ztráty nastanou při přemisťování dělníků z jednoho stromu na druhý, proto je výhodné když každý dělník kácí pouze jeden strom, díky tomu přechází na další strom co nejpozději. V reálu ovšem váš les nevypadá jako na obrázku ale může být „nerovný“, potom se může vyplatit kácet s více dělníkama jeden strom. Při měření sem neuvažoval ztrátu která vznikne přesunem dělníků na jiné stromy a to tím že měření trvalo 260s což je doba za jakou se pokácí jeden strom, tato ztráta se nedá nijak zohlednit ve výpočtu protože je závislá na mnoha proměnných.


Z grafu je vidět že pokud umístíte k lumbru dva dělníky, tak nedochází k žádným ztrátám, stejně jako když u lumbru je pouze jeden dělník. Je to díky tomu že každý dělník kácí na jiné straně. Dále je vidět jak prudce klesá účinnost dělníků s rostoucím počtem dělníků na lumbr. Např. pokud umístíte 9 dělníků k jedné pile, tak průměrný dělník vykácí 87,9 dřeva za stejnou dobu co by jeden dělník u pily vykácel 100 dřeva (což trvá 260s). To znamená že ztráta dřeva na hlavu je 12,1 když jí vynásobíme počtem dělníků kteří s touto ztrátou pracují (v našem příkladu 9) tak získáme celkovou ztrátu 12,1*9 = 109 wood. Takže za dobu co se pokácí jeden strom dojde ke ztrátě 109 wood za což se mohl koupit bez problému další lumber.
V reálné hře budou ztráty ještě větší než v tomto testu, protože byli uvažovány ideální podmínky. Takže při použití devíti dělníků na pilu bude ztráta na 100% větší než 109w, odhadoval bych tak 120 až 140w.
Proto se vyplatí stavět co nejvíc pil aby ztráty byli co nejmenší, ovšem tak aby vás to příliš nebrzdilo. Úplně běžně se dělají dva nebo tři lumbry v dark age. Doporučené množství je 5 až 6 dělníků na jednu pilu. Pokud je vykácená mezera mezi lesem a pilou velká natolik, že se do ní vejde nová pila, tak jí tam postavte a původní smažte, zvýší se opět efektivita kácení. Velikost mezery pro postavení dalšího lumbru jsem nijak nepočítal, vychází to ale z mých zkušeností.
Těžba masa
U masa je to úplně jiné než u dřeva či zlata nebo kamení. Maso lze získávat z mnoha zdrojů u kterých se liší rychlost získávání masa i množství které unese dělník. Např. bobulí dělník unese (v dark age) 10 ale masa získaného ze srnky nebo kance (totožné maso) 35. Také dělník dokáže nést pouze jeden druh masa, pokud dělník má 20 masa ze srnky a vy ho pošlete na ovci tak 20 srnčího masa zmizí v černé díře.
Přehled a charakteristika zdrojů jídla(1):

T1 ... je čas za jak dlouho dělník nebo loď získá maximální množství masa co unese/uveze z konkrétního zdroje.
Kapacita ... je to maximální množství masa které dělník nebo loď unese či uveze pro konkrétní druh masa.
Efektivita ... je to množství masa získaného za jednu sekundu, vypočítá se:

Výše uvedená tabulka je sice hezká, ale jestli se nám vyplatí lovit srnky nebo kuchnout ovci z ní nepoznáme, protože záleží také na vzdálenosti kterou dělník musí překonat než se dostane ke zdroji a zpět ke skladu.
Vymyslel jsem řešení. Jelikož známe rychlost chůze dělníka, tak pro nás není problém spočítat jak dlouho půjde určitý úsek mapy. Celkovou dobu zisku masa ze zdroje potom spočítáme takto: cesta ke zdroji(=T0) + doba kterou dělník získává maso(=T1) + cesta k nejbližšímu skladu(=T0) => T = T1 + 2*T0
kde T je celková doba zisku masa.
efektivitu poté spočítáme takto:

Efektivita je tedy funkcí vzdálenosti zdroje a času(T), lze jí jednoduše znázornit graficky:

Na vodorovné ose je vynesena vzdálenost zdroje od skladu (odpovídá jí T0). Na vertikální složce efektivita. Z grafu lze vyčíst mnoho závěrů jaký zdroj je pro nás lepší podle toho jak je daleko... Např. bod kde se protíná zelená a fialová nám říká že pokud je pobřežní ryba vzdálená jedno políčko od skladu a zároveň srnka také 1 políčko od skladu, tak jsou pro dělníka oba zdroje stejně efektivní, pokud ale je pobřežní ryba dále než jedno políčko, tak je to méně efektivní oproti zvěři (zvěře dělník unese více..). Stejné efektivitě (cca 0,39food/s) ještě odpovídá rybolov velkých ryb lodí a to pokud loď musí k této rybě ujet vzdálenost 5 políček.
Nejdůležitější závěry:
1) Pokud není velká ryba vzdálená dále než 15 políček od přístavu oproti pobřežní rybě tak se vyplatí jezdit lovit velké ryby.
2) Pobřežní ryba je pro loď velmi neefektivní zdroj, oproti velké rybě v maximu téměř dvojnásobně. Naopak pro jednoho dělníka je pobřežní ryba v maximu nejefektivnější zdroj masa v dark age. Pokud na některé mapě uvidíte blízko sebe aspoň dvě pobřežní ryby tak doporučuji udělat mlýn u nich a né u bobulí jak je zvykem.
3) Farmaření je stejně efektivní jako kuchání ovcí (a zároveň efektivnější než bobule), pokud jsou ovce pod TC a farma hned vedle skladu. V grafu sice vidíte že farmaření pro 0 políček chůze je výhodnější, ale farma má rozměr 3x3 políček, takže v průměru musí po získání masa dělník jít 1 políčko po farmě až ke skladu, zatím co dělníci na ovcích nemusí chodit vůbec...Takovému farmaření a kuchání oveček tedy odpovídá efektivita 0,33food/s
4) Bobule jsou sice nejpomalejší zdroj masa pro dělníka, za to je máte vždy velmi blízko Tc a nic nestojí. Vyplatí se je těžit v začátcích hry maximálně se čtyřma dělníkama. Bylo by sice efektivnější zpracovávat ovce, jenže ty by vám rychle došli, proto je výhodné co nejdřív poslat pár dělníků na bobule.
5) Pokud máte postavený mlýn u bobulí a v jeho blízkosti se pasou srnky, tak do vzdálenosti srnek 10 políček se vám vyplatí lovit srnky oproti otrhávání keříků. Pokud sou srnky vzdáleny dále než 10 políček tak se vyplatí být vegetariánem.
6) Vzhledem k tomu že si můžete nalákat kance jedním dělníkem přímo až pod TC, tak je tento zdroj jednoznačně nejefektivnější pro větší skupinku dělníků. Protože po zabití kance pod TC nemusí dělníci nikam chodit pro odevzdání masa do skladu a mají efektivitu 0,41 food/s.
Stavba mlýnu u srnek - ANO/Ne
Pro výpočet sem uvažoval že u lumbrů je umístěno po šesti dělnících, tudíž účinnost průměrného dřevorubce je 91%. Dále jsem předpokládal že průměrně srnka od mlýnu před zabitím uteče 3 políčka daleko. S těmito předpoklady sem mohl vypočítat časy vytěžení srnek s návratem k TC s postavením mlynu a bez. K času pro vytěžení srnek s postavením mlýnu jsem přičetl dobu kterou dělníci (s účinností 91%) kácí 100 dřeva. Poté sem porovnal tyto časy pro různé vzdálenosti. Nezanedbal sem ani čas postavení mlýnu, uvažoval sem stavbu jedním dělníkem.
Výsledky:
1) pro 3 srnky
a) když budu posílat 4 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 21 políček od TC.
b) když budu posílat 3 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 26 políček od TC.
2) pro 4 srnky
a) když budu posílat 4 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 15 políček od TC.
b) když budu posílat 3 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 18 políček od TC.
3) pro 5 srnek
a) když budu posílat 4 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 12 políček od TC.
b) když budu posílat 3 dělníky tak se vyplatí stavět mlýn od vzdálenosti 15 políček od TC.
Efektivnější je posílat 3 dělníky a né 4, protože když pošlu tři tak se každý vrátí s 35 masa (víc neunese a část srnky zbyde), ale když pošlu 4 dělníky tak se každý vrátí s 30 masa a nic nezbyde.
Po vynalezení wheelbaarw (ve feudal age) se tento graf změní, protože dělníci unesou více surovin a pohybují se rychleji. Důležité je, že na lodě obdobné vylepšení neexistuje, lodě uvezou pořád jen 15 masa a pohybují se stejně rychle...

Vyhodnocení:
Ve feudál age jsou přírodní zdroje většinou už vyčerpané a nebo jich už moc není k dispozici (co se pevniny týče). Proto je pro nás farmaření nejdůležitější, protože si farmu můžeme vyrobit a to za 60wood, její kapacita je (bez vylepšení) 175food. Po vynalezení wheelbaarw se zvýší rychlost zisku masa z farmy, protože vesničan po ní neustále chodí a po vynalezení tohoto upgradu se dělník pohybuje rychleji. Existuje obdoba farmaření pro lodě. Jsou jimi rybí pasti, které jdou stavět od feudal age. Jejich výhoda je v tom že stojí 100wood, což je sice víc než kolik stojí farma, jenomže její kapacita je mnohem vyšší a to 715food. Pro pasti uvažujte 0 políček vzdálenosti, protože je můžete stavět přímo vedle doku. Nevýhoda je vidět v grafu, před vynalezením wheelbaarw je jejich efektivita stejná jako pro farmaření cca 0,33food/s (uvažuji chůzi pro farmu 1 políčko...), ale po vynalezení tohoto upgradu se efektivita farmaření zvýší cca na 0,36 food/s. Je to sice malý rozdíl ale farem máte v každé hře velké množství, tak se to nasčítá. Další nevýhodou pastí je fakt že se špatně brání, nemůžete kolem nich postavit žádnou zeď atd...
Příloha
V příloze máte všechna data a grafy zpracované v excelu.
| Vložil: CSE_LiPo_ |
![]() ![]() ![]() ( 10x ) |
Hodnotit: |
16.10.2010 01:38:09
JundrixQQX | Výborný článek, Lipo. Jen by mě zajímala jedna věc: \"K času pro vytěžení srnek s postavením mlýnu jsem přičetl dobu kterou dělníci (s účinností 91%) kácí 100 dřeva.\" Na tu dobu jsi přišel jak? Sice je psáno, že předpokládáš 6 dělníků na lumber, ale kolik předpokládáš lumberů? Nebo počítáš čas, za který by ti lovci teoreticky natěžili 100 dřeva při dané efektivitě průměrného dřevorubce? To bublajici asfalt: taky jsem takhle měřil rychlost jednotek, ono to asi přesněji nejde. Akorát počítání políček je zdlouhavý, stačí postavit zeď přes délku mapy a vydělit cenou. |
12.04.2009 22:01:45
Manweru | http://sk.wikipedia.org/wiki/Know-how |
12.04.2009 21:35:53
Jankus | mozem sa spytat, co ti je to know-how? |
24.02.2009 17:07:13
bublajici asfalt Ty ses Lipo dobrej maniak "rychlost poohybu jsem meril tak ze sem si spocital pocet policek na mape z jednoho rohu do druhyho a potom zmeril jak dlouho ten prechod trval pro ruzny jednotky. " |
31.10.2008 17:06:53
Kentaur | Lipo: Díky, teď sám nechápu, jak mi to mohlo takhle uniknout. Suroviny jsem spočítal úplně stejně, ale s tím pohybem jsem si nevěděl rady - skončil jsem u toho, že potřebuju desetiny a setiny sekund, aby mi to k něčemu bylo. Hned to jdu počítat ;-). |
30.10.2008 18:13:00
CSE_AC/DC |
30.10.2008 18:00:16
zloun | o farmu dál než od skladu sem myslel |
30.10.2008 17:09:28
zloun | taky sem to chtel pocitat ale kdyz uz to mas tak aspon nevo dopisu pocital sem jestli ma cenu stavet další řadu farem(né na rozích) okolo skladišť vyšlo mi že 1políčko nevylepšenej dělník ujde za 1.243s, ztraáta zcela nevylepšeného vesničana s farmou 3 políčka od tc oproti dělníkovi co ji má hned u tc je 0.07 jídla za sekundu(výdělek 0.26jídla za sekundu) za 5 minut je teda ztráta 21 jídla, bude o něco větší protože se mu bude plist do cesty dělník z bližší farmy ale časem se zvyšující se kapacitou a rychlostí se ztráta řekl bych že tak na polovinu zmenší, takže za dvacet minut těžby těchto dělníku byste mohli přijít tak o 40 jídla za každyho z nich kterej byl o políčko dál od skladu než kdyby byl u skladu, což podle mě není vůbec moc když to porovnám s cenou skladišť a spotřebou prostoru a času vesničana pro výstavbu skladu, já ale nehraju profesionálně a záleží to na vás jestli tu malou ztrátu objetujete, doufám že sem něco nepopletl a kritiku mi klidně pište pokud bude rozumná |
30.10.2008 16:18:10
zloun | dobry prace ty udaje sou docela dulezity |
30.10.2008 11:23:02
CSE_LiPo_ | rychlost poohybu jsem meril tak ze sem si spocital pocet policek na mape z jednoho rohu do druhyho a potom zmeril jak dlouho ten prechod trval pro ruzny jednotky. rychlost zberu surovin jsem meril znova pokusama. napr. postavil sem vesnicana ke keriku dal pauzu, kouknul na cas a pak nechal vesnicana zbirat jak mel nazbirano, tak jsem si zaznamenal cas jak dlouho to trvalo nez mel plno. meril sem to nekolikrat abych vyloucil chyby |

Top aktívni hráči
| 2092 | [wW]here_Iam_ |
| 1902 | [wW]Lojzaa |
| 1880 | [wW]_never_ever |
| 1799 | [wW]MaJkL_ |
| 1791 | [BC]Airman |
| 1776 | CSE_entity |
| 1741 | [BC]Zooidberg |
| 1670 | [M_A]repeek |
Kde hrát
Vyhledávání
Přihlásit se
Nejvíce příspěvků
Reklama
Menu
Reklama







